12. – 14. březen 2010
To už se tak někdy přihodí, že se vyklube věc nečekaného formátu… A myslím, že toto nečekané opravdu bylo! Na víkendovku do Vizovic odjelo seskupení Vnorovy + Hroznová Lhota… Avšak nečekané se později ukázalo jako velmi dobré
Sranda nás provázela i ve chvílích, kdy to vypadalo různě…
Když nás ozbrojený chlápek vyhnal shánět si ve Vizovicích a Zlíně azyl, když jsme se dověděli, že nemáme jídlo a musíme si ho složit ze slabik, když nás chtěl Phdrc. Třináctý (hlavní hygienik) poslat domů, protože ta špína to je HNUS, když nás před kostelem přepadla banda vizovických ministrantů, když jsme kreslili naše portréty, když jsme překonávali světový rekord, i když jsme zabrali celý vagon ve vlaku…
Všechno tam-to bylo skvělé,
líbilo se mi to celé.
Znorovy a Lhota,
to byla ta nota.
Ta která nám seděla,
to jsem hnedka věděla.
Hodně smíchu, hodně her,
myslím, že to bylo féér.
Když se řeklo „Markéty“,
třásli se i parkety.
Řevu, smíchu bylo dosti,
smíchy se nám třásly kosti.
A náš azyl to je moc,
nemohla jsem celů noc..=D
„Možem u vás spat?“
měli sme sa ptat.
Jsem moc ráda, že jsem jela,
cestu zpět jsem jenom pěla.
Jeďme hnedka zase,
slyším všude hlase.
Spokojenost z obou stran,
za vše DĚKUJEME vám.=)
Nadšená su velice,
jak ta stará opice.
za Hroznovku, Verča Petruchová.=)