„S Malým princem blíž k Bohu i ke hvězdám…“
Dá se říct, že postní doba vrcholí a jejím vrcholem je kříž, na němž pro nás umírá Pán Ježíš. Nejen pro nás, co jsme se přijeli obnovit na duchovní obnovu pod vedením P. Konzbula. Obětoval se i pro tebe,– i pro toho nejmenšího.
Největším vrcholem však není Golgota a na ní tři kříže bolesti… Vrcholem je láska, která vytryskne z probodnutého srdce…
Do doby, než přijeli všichni účastníci, zdál se probíhalo vše vcelku klidně.
Slova jako: „Jsem nepřítel ranního vstávání na modlitbu,“ zazněla překvapivě z úst P. Konzbula hned na úvod. Možná šokovaní, ale pobavení jsme dále vyslechli: „Nikomu však nebráním ráno se modlit – když dostanete ranní záchvat svatosti – tak jen se modlete.“
Sešla se nás dobrá parta, ale teď se pokusím vám přiblížit, kdo se této duchny zúčastnil: tedy počínaje domýšlivci, workoholiky, králi, alkoholiky, zeměpisci a lampáři – no prostě všecko jedna verbež! Malý princ na nich hledal něco dobrého a jistěže i našel. A my jsme se hledali právě v těchto postavách, se kterými se Malý princ při putování po planetách, setkal. Některé vlastnosti dobrého charakteru můžou být i překážkou, překážkou nám samotným – umět říct občas NE by člověk mohl taky dostat do vínku.
Co si budeme povídat, není jednoduché spolu navzájem vycházet. Třeba když se lampář potká např. s alkoholikem! A co teprve když se potkají všichni dohromady? Řekli bychom – no ty nic spojovat nemůže, ale nás spojuje jedna věc – Bůh, který přináší lásku, která z nás vždy může vytrysknout, do našeho srdce. A to nemůže dopadnout jinak než skvělým víkendem, přátelstvím, nekonečnou radostí…