30. prosince minulého roku jsme se vydali na Javořinu. Cestovalo nás 16, takže jsme se v pohodě vešli do čtyř aut. Cesta byla namrzlá, tedy kvůli bezpečnosti pomalá. Dojeli jsme do Vápenek. To je taková malá dědina pod Javořinů, myslím ani školu tam nemajů. Ale kapličku ano. Tam jsme sa pomodlili, aby nás Pán ochraňoval a nikomu sa cestů nic nestalo a vyrazili jsme.
První úsek cesty védl z Vápenek k první zastávce na odpočinek. Tam nás čekalo občerstvení, ale eště před tým pořádný kus cesty. Po občerstvení jsme šli dál. Po cestě sa nekeří vyválali ve sněhu, ale jinak bylo všecko v klidu. Cestů jsme se rozdělili na několik skupin, cestujících různou rychlostí. Když jsme dorazili ke druhé zastávce, altánku u pramene Veličky, tak jsme se zas občerstvili a ochutnali cukroví.
Rozdělili jsme se na dvě skupiny, jedna šla po cestě a druhá se jala stoupat přímo hore, kolem koryta. Tam na nás ze stromů padaly nejaké bílé věci, které vypadaly jak sníh, ale byly zmrzlé. Když jsme se pod přívalem těchto věcí dostali až na vrch, tak jsme kulili oči, jaký je krásný výhled, aj když bylo cestů zatahlé. Mira nás podepsal do pamětní knihy a my jsme šli na oběd. Když sme došli od vysílača kůsek níž k Holubyho chatě, tak jsme zjistili, že otvírajů až ve dvanáct a bylo teprve čtvrt. Tak jsme šli ke Krbu. Tak se jmenuje takový menší bufet vedle Holubyho chaty. Tam jsme si dali párky, klobásky a bačovu kapustnicu. Když jsme pojedli, tak jsme ještě chvilku klábosili, a pak jsme se vydali na závěrečnou etapu cesty- sestup.
Když jsme šli dolů, tak jsme se zase rozdělili na několik skupin, protože někteří byli rychlejší než jiní. Na zpáteční cestě nás čekala jenom jedna zastávka, akorát tak na dojedení zbytků svačiny. Tam strýcé počkali na opozdilce, zatímco my jsme šli dál. Na cestě jsme se chvíli koulovali, protože bylo dost sněhu. A tak jsme se v zápalu sněžné bitvy dostali až k autům. Cesta zpátky do Vnorov uběhla rychle.
Výlet se mi líbil, hned bych šél zas. Bylo tam krásné počasí aj s výhledem do širokého okolí. Tak se můžete zase před Silvestrem připojit.
Honza Zubalík