Здравейте всички!!!
Víte, jak se tančí choro? A kolik stojí v Egyptě jeden Izraelský otrok? Znáte otce provinciála SDB? Víte, jak Evropská unie vykrmuje své dobrovolníky baklavou a gjuvečem? Myslíte, že “možná přijde i kouzelník”? A víte, co se dá všechno kombinovat s bramborovým salátem?
…Jak se slaví Nový rok po Bulharkém způsobu
Do Nového roku jsme se přehoupli spolu s animátory a dalšími mládežníky v Kazanlaku při již tradičním novoročním setkání. Účastnili se ho i tři kluci a jedna dívka od nás ze Staré Zagory. Na programu byl výlet k jezeru Koprinka, všelijaké hry, přišel i veliký kouzelník Andrej. Přelom roku jsme oslavili bulharským tradičním tancem na náměstí, který se tancuje v kruhu, všichni se drží za ruce. Představte si jeden óóóbrovský kruh na lidí držících se za ruce, kteří se ani pořádně neznají, ale všichni tancují ty stejné kroky. I my dobrovolky jsme se to po chvíli naučili. A jak mě pak bolely nohy!
…O návštěvě “velkého šéfa” z Čech
Jak už jste asi pochopili, přijel k nám pan provinciál Petr Vaculík spolu s otcem Jožkou Kopeckým.
Šel nás sem trochu okouknout, jak se to na právného provinciála sluší, ale zdaleka ne jen to. Prožili jsme s ním několik pěkných dní, představili ho děckám (už třetí Otec Petr, kterého znají) i farníkům.
…O Josefu Egyptském
Nechci Vám teď dávat nějaké biblické lekce (můžu jen odkázat na bibli – Genesis 37-45). Příběh o Josefu Egyptském byl tématem zimního tábora kluků od nás ze střediska, který se konal 20.- 22.1.2010 v Kazanlaku. Kluci na
vlastní kůži pocítili, jaké je to žít v nesvobodě a někomu sloužit, snažili se rozlousknout poselství ukryté ve snech a slavnostně zakončili tábor tím, že měli upéct pizzu pro své bratry, kteří přišli z Izraele. S přípravou tábora samozřejmě pomáhali i naši romští animátoři. Byl to pro ně první tábor, který prožili jako vedoucí, a tak se plně zhostili rolí vězeňské stráže, Potifarových služebníků, Josefových bratří a všeho, co bylo zrovna potřeba.
…Jak nás školila EU
Jelikož jsme tu v Bulharsku nejen skrz salesiány, ale také přes Evropskou Unii v rámci Evrospké dobrovolné služby (www.evs.cz), která si své dorovolníky hýčká nejen tím, že platí očkování, jídlo a další věci potřebné k výkonu dobrovolné služby, ale i “tréninky”pro dobrovolníky. Jeden jsme absolvovali už v Čechách, teď jeden v Bulharsku a ještě nás čeká jeden tady i jeden tam. Tenhle trénink jsme strá
vili v krásné horské vesničce Koprivštica v malém hotýlku s bohatou bulharskou kuchyní a program byl zaměřen na různé problémy týkající se výkonu EVS v Bulharsku (což se nás samozřejmě netýkalo:-), ale i různými perličkami z národních pokladů Bulharska i zemí, ze kterých jsme pocházeli my dobrovolníci, tzn. od Španělska až po Polsko. Všechno bylo prolnuté hrami a bulharsko-anglickou konverzací na velmi, ehm, vysoké úrovni. A po úspěšném přeorientování se na opačné kývání hlavy jsme měly opět problém s tím, co znamená ano a co ne. Jeden kýval bulharsky, jeden “normálně”…
…Jak jsme slavili Dona Bosca
Na svátek Dona Bosca se samozřejmě v Kazanlaku nezapomíná. Na tento
slavný den přijely i vzácné návštěvy, pan nuncius, český velvyslanec, pár
animátorů, farníků z jiných farností a amozřejmě i my a naše děcka ze Staré
Zagory. Po slavné mši svaté následoval bohatý program. Naše děti
se předvedly, jak umí tancovat, zahrály scénku o Donu Boskovi i
několik písní. Poté jsme se všichni nadlábli občerstvení. Naše děcka byla
dokonce tak inovativní, že si nab
rala na jeden talířek bramborový salát, kebabče, bábovku, chleba, čokoládové bonbony, salám a slané tyčinky a pak se divila, že to nemůžou dojíst. Pár děcek se dokonce stihlo seznámit s panem nunciem i panem velvyslancem otázkami “kak si?” – jak se máš? A “kak se kazvaš?” Jak se jmenuješ?. A oslavy pokračovaly ještě v pondělí 3
1.1., kdy jsme oslavili
Dona Bosca přímo ve Staré Zagoře. Toto je jen pár nejdůležitějších událostí. To jsme ještě nenapsaly o ekumenické bohoslužbě, co jsme tu měli, o tom, jak se občas seberem a jdem někam s klukama na výlet, o tom, jak se stávají prsty našich děcek stále poddajnější hře na hudební nástroje, o večeřích v pohostinných malých světničkách ve ztemnělé machale, o tom, jakým pokladem je pro kluky kus starého kabelu, protože obsahuje železo, jak jsme na svátek svatého Františa Saleského učili Inda bruslit, jaké vedro bylo na Boží hod vánoční, jak oblíbená je hra v kostky a o spoustě dalších drobností.
A kdo by chtěl vědět přeci jen něco víc, může se mrknout na naše fotky nebo na stránky salesiánů v Bulharsku. tedy, nejprve ty fotky: http://picasaweb.google.com/klarketka
a teď ty salesiánské stránky: www.salesianibg.com
A dny plynou…
…stále rychleji, přijde mi. Ani nestačíme chodit každý měsíc do cukrárny, jak jsme si na začátku s Krysou slíbily. Ten měsíc tak rychle uběhn
e, že než se rozhoupem, uplyne další. A přála bych Vám, aby jste i vy tam daleko v Čechách měli dny naplněné radostí a vědomím, že tu (tam) jste pro někoho, abyste se dovedli radovat z maličkostí a přijímat lidi okolo sebe. My se to taky teprve učíme, ale tady mezi našima děckama to máme značně ulehčené:-).
Всичко хубаво!
Markéta a Monika alias Krysa
p.s. Na závěr jeden malý dáreček…kdo přijde na to, o jaký citát se jedná?:-).
